Inflace se v dubnu přiblížila třem procentům a předčila tak odhady České národní banky. Z nárůstu cen jsou překvapení i mnozí ekonomové. „Zastavil se pokles inflace, který jsme sledovali od Nového roku. Není třeba měsíční data zásadně přeceňovat. Důležitý je trend, který by měl inflaci ve zbytku roku udržet v rámci tolerančního pásma mezi 2,5 až 3 procenty,“ míní bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. U potravin se podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka mohly se zpožděním projevit změny DPH z počátku roku, nebo jen obchodníci zkoušejí, zda zákazníci neunesou navýšení cen. Rusnok to dává do souvislosti se zhoršením kurzu a zvýšením cen v Polsku, kam řada Čechů jezdila nakupovat levné potraviny. Meziměsíčně zdražily také služby, zejména v oblasti stravování a ubytování. Souvisí to s návratem zahraničních turistů a exguvernér očekává, že dál porostou, protože poptávka trvá a lidé jsou zvýšené ceny ochotni platit. Předpovídat inflaci je podle Rusnoka obtížné, zvláště po období velmi kolísavého inflačního vývoje, přičemž trefovat se na desetiny procenta pak přímo nemožné. Navzdory aktuálnímu nárůstu se ale již není třeba obávat opakování inflační vlny posledních dvou let. „Byl to mimořádný souběh okolností, navíc česká ekonomika je podobně jako víceméně celá Evropa ve fázi stagnace. Pravděpodobnost silné poptávkové inflace je tak velmi nízká, a pokud nedojde ke zdražení nějaké klíčové suroviny – ropy nebo energií – není důvod se obávat jejího návratu,“ ubezpečuje Rusnok. Zároveň podle něj nelze očekávat návrat k velmi nízkým úrovním inflace, na které jsme byli zvyklí před krizí. Domnívá se také, že centrální banka kvůli nejnovějšímu vývoji zpomalí snižování úrokových sazeb. „Tipnul bych si, že už to tempo nebude o půl procentního bodu po každém zasedání, ale vrátíme se na klasickou čtvrtbodovou hodnotu. A dokonce je možné, že po některých zasedáních ke snížení nedojde vůbec. Záležet bude i na vývoji kurzu koruny,“ shrnuje Rusnok.