„Spotřebitelé, kteří nedosáhnou na půjčky od regulovaných poskytovatelů úvěrů, budou vytlačeni k neoficiálním nebo neregulovaným poskytovatelům úvěrů, kteří nabízejí úvěry za mnohem vyšší ceny a s nulovou ochranou spotřebitelů. A především s neetickými praktikami, jako jsou půjčky na fiktivní IČO nebo požadavek zajištění nemovitostí. Úrokové stropy tedy nebudou znamenat větší ochranu spotřebitele, ale naopak je vystaví nebezpečným praktikám při poskytování úvěrů nebo agresivním metodám vymáhání,“ varuje asociace. Podle ní zavedení úrokových stropů připraví 90 tisíc jejich zákazníků o možnost získat úvěr legálně. Asociace připomíná, že nebankovní sektor obsluhuje rizikovější zákazníky, a musí proto tento fakt kompenzovat vyšší úrokovou sazbou. „Byznys nebankovních poskytovatelů je založen na jiném principu, než je tomu u bank. Banky čerpají svoje finanční prostředky z vkladů klientů a mají tak výrazně levnější přístup k finančním zdrojům. Nebankovní společnosti musejí svůj byznys zajišťovat často z vlastních zdrojů nebo na finančních a kapitálových trzích. Náklady na tento kapitál se běžně pohybují na úrovni 10 až 15 % ročně,“ vysvětluje asociace. Podobný názor má také právník Partners Banky František Nonnemann. Předpokládá, že navržená hranice roční výše nákladů úvěrů bude mít dopad především na nebankovní poskytovatele, zejména na ty, kteří poskytují krátkodobé půjčky nastavené na splatnost v řádu týdnů či měsíců. „Někteří nebankovní poskytovatelé tak zřejmě změní obchodní model a cenu svých produktů sníží, další možná přestanou poskytovat služby vůbec. Obojí bude znamenat, že část klientů nedosáhne ani na nízký úvěr, který by jim krátkodobě vyřešil závažné životní situace. Respektive nedosáhnou na něj u regulovaných a dohlížených subjektů, takže asi půjdou jinam, do šedé zóny,“ obává se právník. A odchod části nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, změna byznys modelu dalších, tedy jejich posun blíže k bankám a jejich sazbám, a vyloučení části spotřebitelů z možnosti získat spotřebitelský úvěr, bude mít podle něj dopad na celý finanční trh. „Bohužel předkládací zpráva tento možný dopad nijak neanalyzuje a nezohledňuje,“ míní expert. Připomíná, že předkládací zpráva ministerstva financí hovoří o tom, že nová pravidla jsou nezbytná k boji proti lichvářství, porušování dobrých mravů a porušování pravidel pro ochranu spotřebitele a posuzování úvěruschopnosti. Právní řád už ale nyní podle Nonnemanna obsahuje nástroje, jak lichváře či společnosti, které porušují pravidla pro poskytování spotřebitelských úvěrů, postihnout. „Pokud tato právní úprava nefunguje, pak je na místě analyzovat proč a tuto právní úpravu či navazující postupy případně posílit. Upravit procesní nástroje, zvýšit pokuty, posílit kapacitu či kompetence dozorových orgánů. Ale konstatovat, že současná úprava v trestním zákoníku, občanském zákoníku, zákoně o ochraně spotřebitele a zákoně o spotřebitelském úvěru v praxi nefunguje, a proto zavedeme další právní normu, mi nepřijde zcela koncepční,“ uzavírá právník. Návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru je teprve na začátku legislativního procesu, může se tedy ještě dočkat úprav. Na jaře má zamířit na jednání vlády. Podle expertů se však novela nestihne schválit do voleb. Protože ji Česko schválit musí, měla by ji pak nová vláda znovu poslat do sněmovny. Účinnost nových pravidel se proto dá předpokládat až od roku 2027. Zdroj: https://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/468292-konec-predrazenych-pujcek-spotrebitelske-uvery-maji-dostat-urokovy-strop